O včelách, o medu             

                 Med – dodává pleti výživu a jemnost, sílu a pevnost, vyhlazuje vrásky a prokrvuje pleť.

Včely - Jak to dělají

V dávných dobách, muži vynaložili mnoho úsilí, aby nasbírali med pro své rodiny, zatímco ženy se staraly o jejich domácnosti. Většina dnešních domácností změnila své způsoby, jelikož ženy mohou být dnes také součástí pracovní třídy. Ve světě včel je to právě naopak. Pracující včely jsou právě včely samičky. Tyto jsou zodpovědné za sběr nektaru, potřebného pro tvorbu medu, jeho uskladnění jako jídla pro zbytek včelí rodiny. Včelí samci, trubci, jen několik z nich jsou zodpovědní za oplození včelí královny.

Včely dělnice sbírají nektar z rostlin a přeměňují ho na med procesem opakovaného vyvrhávání. V jednoduchosti řečeno, konzumují nektar, který potom vyzvrací. Opakované vyvržení se provádí skupinově několikrát, až je nektar částečně natráven, dříve než se uloží ve včelí plástvi. Proces pokračuje do konečné fáze, kdy se z roztoku vypaří voda. Včely napomáhají v procesu vypařování tím, že mávají svými křídly, aby způsobily silný vánek uvnitř pláství. Pokud by se proces odpařování neudělal, nektar by zůstal s vysokou koncentrací vody a přírodních kvasinek, které způsobují jeho kvašení. Toto odpařování dává medu větší konečnou životnost v regále. Tímto je totiž nepravděpodobné, že dojde k fermentaci, tam kde je přítomna vysoká koncentrace cukru místo vody.

Fyzické vlastnosti medu a předmět jeho rozlišení je obsah vody, typ rostlin, květy z kterých pochází, teplota, a míra jednotlivých cukrů, které obsahuje. Nově vytvořený med, je přesycená tekutina, která obsahuje více cukru, než který může být za určitých teplot normálně ve vodě rozpuštěn. Med, který se ochladí pod jeho přirozený bod mrazu, než že je při pokojové teplotě, se vyznačuje tím, že glukóza bude stimulována do tvorby robustních granulátů. Tato struktura je polotuhý výsledek urychlené glukózy krystalů, ve směsi fruktózy a dalšího obsahu.

                                  

Med - Historie a kultura

My víme, že včely uskladňují med do pláství, jako jejich primární zdroj jídla a taky víme, že lidé mají rozdílné způsoby užití medu. V rozdílných kulturách se med používá v mnoha dalších věcech, než jen na konzumaci.

Stojí za povšimnutí, že lidé sbírali med vlastně již dříve, mnoho set let před Kristem. Toto je prokázáno s důkazy v podobě maleb ve španělské jeskyni, znázorňující lidi sbírající med z divokých hnízd. Zobrazeni jsou lovci, nesoucí koše a žebříky, aby se dostali k včelím hnízdům.

Pták zvaný ,,velký medový průvodce´´, náležící k datlovitým, navigoval lidi k hnízdům. Tito ptáci se obvykle živili obsahem úlů, čímkoliv z vajec, larvami, včelím voskem a dalším. Takže tímto, že pracují s lidmi, umožňovalo jim to, aby se sami mohli úžasně najíst.  Říkalo se, že třepotání a švitoření ,,medových průvodců´´ k nim přivodilo pozornost lidí, potom tito ptáci vedli lovce k místům, kde byly hnízda a začali opět brebentit a třepotat křídly. Zkušení lovci, kteří omámili včely kouřem, dostali medové plástve pomocí mačet a seker a když odešli, tak ptáci sežrali vše, co z úlu zůstalo.

Dnes vidíme, že ty nejstarší pozůstatky byly nalezeny v Gruzii. Na vnitřní straně posbíraných hliněných nádob z dávných hrobek, našli archeologové pozůstatky medu. Říká se, že tyto nádoby byly 4.700-5.000 let staré. Lidé v Gruzii byli v dávných časech často pohřbívání s nádobou medu u sebe, aby jim pomohl na jejich další cestě po životě.

Pohřbívání s medem při sobě, byla obvyklá praxe i ve starém Egyptě a u dalších dávných národů. Med byl ve starém Egyptě a lidmi Blízkého východu rovněž používán při balzamování mrtvých. Toto je velmi specifické, právě z důvodu obsahu v medu, který zabraňuje jeho kvašení. Balzamováním mrtvých medem a voskem, jsou jejich těla chráněna na velmi dlouhou dobu. Slavní lidé té doby, jako Alexandr Veliký a Achilles byli oba pochováni v medu, jako ostatní lidé té dávné doby. Věřilo se, že tělo pokryté medem vydrží 120 let. Kromě strašidelné skutečnosti že med, co se běžně používá k jídlu a byl použit s mrtvými, tak některé kultury také věřily, že med má spirituální a terapeutická použití. Bylo to hlavně ve staré Indii. Jiné kultury věřily, že med má i další zdravotní využití, tak jako že může být použit i při léčbě vyrážek, spálenin a dalších bolestí a neduhů těla.

Med a náboženství

Z náboženského hlediska hrál med rovněž velkou roli. Med je zmiňován v obou zákonech Bible, ve Starém i Novém a je představován jako košer strava. V knize Exodus, je země zaslíbená popisována jako zemí s tekoucím mlékem a medem. Jan Křtitel v Novém zákoně říká, jak byl odkázán na stravu z medu a kobylek, což mu zabezpečilo žít dlouhý čas v divočině.

Med je používán jako jeden z pěti elixírů nesmrtelnosti v Hinduismu. Božstva byla ponořena v medu při rituálech zvaných Madhu Abhisheka. Buddhisté pokračují v tradici dávání medu mnichům, během festivalu Madhu Purnima, který se slaví v Bangladéši a Indii. Legenda také říká, že zatímco se Buddha vzdálil do divočiny, tak mu byl podáván k jídlu med mnichy, kteří tam žili. Tímto se tak i do dnešních dnů, dárek mnichů často vyobrazuje v Buddhistickém umění.

Med je také považován jako symbol Nového roku, Ros Hashanah v židovských tradicích. Jejich jídla by měla vždy obsahovat med, aby symbolizovali vítání sladkého Nového roku. Korán dokonce vyzdvihuje med jako zdravý a vysoce výživný. Podle tradice, prorok Muhammad velmi silně věřil a doporučoval, že med uzdravuje tvrdošíjnost.

Med - Moderní použití

Jak bylo zmíněno dříve, včelařské umění, také známo jako Apiculture, bylo praktikováno po mnoho dekád. Od vytvoření umělých úlů vyrobených z duté kulatiny, krabic, hrnců a tkaných ošatek, až k dalšímu posunu k moderním pohyblivým rámovým včelstvům. Včelařství se vyvinulo nejen ke sklizni, ale i k zachování včelích kolonií. Jak se včelařství stalo snadnějším, med se stal široce dostupný všude a po celý rok.

Úroveň sladkosti je stejná skoro jako u bílého cukru, med získává svoji sladkost z monosacharidů, fruktózy a glukózy. Někteří lidé ho dokonce favorizují více než jiná sladidla, pro jeho unikátní chuť. Med je také používán na cokoli, jakkoli ve vaření, pečení a dokonce jako přísada v nápojích, čímž se stal obvyklým i v kulinářském světě.

Med se stal přírodním zdrojem uhlovodanů, které zabezpečují energii pro naše těla. Med je také dobře znám jako posilovač naší vytrvalosti, redukuje svalovou únavu a zvyšuje výkonnost mnoha lidí.  Věří se, že přírodní cukr v medu hraje důležitou roli v prevenci proti vyčerpání při cvičení. Cukr v krvi v našem těle je rovněž udržován v konstantní hladině, ve srovnání s konzumací ostatních cukrů.

Med je antioxidant a kvalitní antibakteriální pomocník, posilující náš trávící systém a tím jsme schopni zůstat zdraví a lépe bojovat s některými nemocemi. V současnosti tady máme několik receptů, které nám dovolují maximalizovat prospěšnost medu.

Jeden z hlavních důvodů proč lidé preferují med před ostatními sladidly, jsou důvody medicínské. Ačkoliv to nebylo zcela jasně řečeno, ale med je ten hlavní důvod, kde mnozí ručí za jeho medicínskou účinnost. Může být použit orálně i vně lokálně.

Med byl prostě používán v dávných dobách, kdy měl pomoci léčit lehké popáleniny, užitím ho jako obvazové krytí.  Jeho antiseptické vlastnosti, zabraňují růstu jistých druhů bakterií a udržují rány čisté a bez infekce. Jeho antibakteriální vlastnosti maří infekce a fungují jako protizánětlivá činidla.

Med může také léčit zažívací potíže a vředy. Obvykleji je používán jako léčba na chronický a akutní kašel, přidáváním do teplých nápojů. Nicméně úřady ve Velké Británii nedoporučují podávat med kojencům, a to to kvůli riziku dětského botulismu.

                   

Med - Uchovávání

Kromě znalostí základů medu a jeho užití, dalším faktorem k zapamatování je jeho skladování. Skladujte určitě ve skle a s dobře těsnícím závěrem.

Jak uvedeno výše, med obsahuje méně vody a tím se zabraňuje kvašení. To je důvod, proč med může vydržet déle, než většina ostatních sladidel. Dokonce je prokázáno, že předmět potopený do medu, může být uchován po celá desetiletí.

Klíčem je, jak je med skladován. Důležité je zamezit přístupu vlhkosti a tím zabránit jeho kvašení, neboť med si bere vlhkost. Med může časem krystalizovat. Takové krystaly mohou být přesto rozpuštěny ohřevem.

Nicméně si zapamatujte, že fermentace se může po krystalizaci objevit, jestliže vodnatá porce medu více obsahuje silnou kombinaci vody, fruktózy a kyselin. Dostatek vody dovoluje kvasinkám růst. Zahřátí, nebo pasterizace krystalovaného medu teplotou okolo 60 st. Celsia, zabije kvasinky a ochrání jej před fermentací. Ujistěte se, že med nenecháte v krystalovaném stavu příliš dlouho. V této knize získáte recepty, které můžete použít na maximalizaci jeho prospěšnosti a učinění medu součástí vašeho života.

Med a homeopatie

Jak jsme již uvedli dříve, med je ,,Super jídlo´´, ale také je ,,Super léčitelem´´. Med byl po staletí rovněž používán v homeopatických léčbách.

TIP: Podle Národní asociace medu v USA, kojenci by neměli dostávat med.